Tento román je kromě jiného mým pokusem vytvořit realistické dílo na téma mezihvězdného cestování — přesně tak, jako jsem v Prelude to Space (1951) použil známou či předvídatelnou techniku, abych popsal prvou cestu lidstva ze Země do vesmíru. Tato kniha neobsahuje nic, co by se rozcházelo či co by popíralo dosud uznávané fyzikální zákony. Jedinou opravdu divokou extrapolací je „kvantový pohon“, avšak dokonce i ten má vysoce vážené otce (viz Poděkování). I kdyby se ukázal jen jako báchorka, existuje několik dalších možnost. A když si je umíme představit my, primitivové z dvacátého století, v budoucnu věda bezpochyby objeví něco mnohem dokonalejšího.
Arthur C. Clarke
Colombo, Sri Lanka
3. červenec 1985
Дей про Хлеб наемника
18 12
В общем, первые две книги это один ГГ, а остальные - совсем другой, хоть и тот же Артакс. В остальных он уже ленивый, потолстевший, забросивший тренировки. Периодически о нём кто-то вспоминает и выдаёт квест.
Автор частенько ………
Iron Man про Гессен: Во глубине сибирских руд... (Биографии и Мемуары)
15 12
Восхитило содержание узников "кровавого царизма":
«В Чите рудников не было. Здесь работа была другая, более легкая: декабристы чистили казенные хлевы и конюшни, подметали улицы, копали рвы и канавы, строили дороги, мололи ………